Čtvrtý, pátý týden
Čtvrtý, pátý týden – „Charliho andílci“
Jedním slovem „bojovka“. Štěňata s námi hrají bojovku „člověče, ukliď to“! Počurané noviny uklidím a než stačím položit čisté, už udělaj další loužičky. Prostě mají skvělou organizaci – tj. nikdy nečurají najednou, ale na etapy Chození na noviny jim jde dobře. Ještě se občas stane nehoda, ale z 80procent stihnou vybatolit z pelíšku na lino nebo na noviny. Fialce to není ale stále jasné, tu jedinou , když z pelíšku nedáme na noviny sami, vyčurá se do pelíšku. Co se týká hovínek jsou úžasní všichni. Ani jedno hovoučko za 5 týdnů v pelíšku!!! Zato přilepené na stěnu už byly a to ve výšce 5cm nad zemí. Jak se jim to povedlo, netuším.:)
Jeden můj kamarád má oblíbeny bonmot, říká: „jó, geny nevychčíš“ ! Štěňata jsou celá matka ( já doufám, že alespoň v něčem se potatí!!) Stějně jako Charlie i štěnata dělají při vítání smečky i návštěv děsný povyk, melou ocasem tak, až sebou flákaj o zem, učurávají radostí, snaží se ušlapat jeden druhého, aby se příchozí přivítal přednostně „s ním“. U nás to normálně chodí tak, že příchozí má povinnost přednostně se přivítat s Charlie, tzn. kleknout na kolena a nechat se olízat (včetně vyčistění uší a nosních dírek) a v této poloze vytrvat, než Charlie uzná za vhodné, že stačilo. Pokud tomu tak není (zvednete-li se dříve či se vítáte první s někým jiným než s ní) řve a skáče tak dlouho. Dokud nedosáhne svého. Vítání je „obřad“!!!
Z toho vyplývá rada pro majitele štěňat – nevítejte se se svým jezevčíkem, nebo se vítejte někde, kde vám nebudou vadit vítací loužičky. Pokud se vám tento neduh podaří odstranit, ihned piště a já budu gratulovat, neboť to dělal Charliina maminka i babička. Tzn. Vítací harakiri napříč třemi generacemi.
Jídlo:
Miminka se cpou furt. Přikrmujeme již 4x denně, ale stejně stále vysávají maminku nepřetržitě. Mateřská bašta prostě vítězí. Dostávají rozšlehaný tvaroh, termix, měkké sýry, pudink, mleté maso se zeleninou. Maso jim chutná asi nejvíc, ale stejně si jdou ještě na přídavek k mléčnému baru Velkým lákadlem je pro ně miska maminky s granulemi. Asi jim to musí hrozně dobře vonět. S tím máme ovšem trochu problém. Charlie se stala po porodu neskutečně žravá. Myslí stále jen na jídlo. Nikdy nebyla žravá, misku měla plnou pořád a jedla jen když měla hlad. Pokud byla syta, nechala ležet i ten nevoňavější kus masa. Po porodu se to všechno změnila. Jí tak 5x více něž dřív a když se jí někdo přiblíží k misce, je agresivní. Když štěňata jí , musíme ji držet, aby jim to nesnědla. Její duše přímo „úpí“, když vidí o co dobrého „ona“ přichází. Nesnese aby se jí k misce přiblížily i štěňata. Její miska, je tedy mimo štěněcí výběh a krmení probíhá odděleně. Ovšem když jsme dali misku s jejími granulemi štěňatům Charlie měla skoro záchvat zlosti a pak s námi půlden nemluvila a štěňata jsme od granulí nemohli odtrhnout. (Ovšem jen je cumlala a vyplivovala).
Jejich hry jsou už živější a krutější. Zkoušejí zoubky na všem na co narazí (hračky, sourozenci, matka, naše nohy). Mají plno hraček – plyšáků, míčků, nejvíce si ale vyhrají s dlouhou papírovou stuhou, kroužkem i izolepy a toaletáku. „Černé komando“ – Charlie, Žoklík a Nelka jsou těžké váhy – pokud si hrají spolu, jejich síly jsou vyrovnané. Musíme je ovšem brzdit, pokud se pustí do her s Fialkou či Blakem Ti jsou drobní, skoro o 400g lehčí a proti členům „černého gangu“ nemají šanci.
Taky vydávají strašně srandovní zvuky, pokusy o štěkání, vrčení… zvuky to jsou tak zvláštní, že vždy když se někdo z nich o štěkot pokusí, řítí se maminka s povykem k nim, v domnění že jim někdo ubližuje. Bohužel se mi nepovedlo zachytit to kamerou.
snad.rajce.idnes.cz/ctvrty_tyden/
snad.rajce.idnes.cz/paty_tyden/