Výběr štěněte
Narodila jsem se v lednu roku 2008, ale moje panička už dávno předtím toužila po pejskovi (vlastně od dětství), vlastně to nemusel být ani pejsek, ale jakékoli zvířátko. Jako malá pobývala často na vesnici (chalupa v Bohušově u Osoblahy) a tam poznala veškeré možné zvířectvo, od slepic, hus, kachen, přes králíky, kočky, psy až po prasata, krávy a koně. Trávila mezi nimi hodně času. Ale jako městské - panelákové dítě, neměla zvířátko žádné (tedy krom těch plyšových), ikdyž po něm vždy toužila. Svůj sen se chystala vyplnit, až bude mít svůj vlastní byt a bude moci si o zvířátku rozhodnout sama. Do svého prvního bytečku se stěhovala v létě roku 2005 a už první noc v něm snila o pořízené zvířátka. A protože miluje pejsky stejně jako kočičky, chtěla si pořídit nejprve kočičku. Důvod byt jediný! Kočka je samostatnější, méně náročná na péči a čas. Panička už měla dokonce vybranou rasu - britská kočka v barvě whiskas. 
Když se ovšem svěřila se svým výběrem rodince (mamince a sestře) dostala skoro vynadáno, že kočka smrdí, že leze po nábytku ... ... atd, že "kočku" jedině přes jejich mrtvolu. Pokud by akceptovali nějaké zvíře, tak jedině pejska.
Moje panička se začala rozhlížet, surfovala po internetu, četla inzeráty. Rasa byla jednoznačně daná už dávno. Naše rodina odjakživa obdivovala jezevčíky ( a ani se neví proč) , ale nedivím se, jsme nejkrásnější!!!
Panička oslovila několik chovatelů, kteří měli nebo čekali narození štěňat, ale všechna byla už zamluvena, rozebrána nebo přiliž drahá a daleko od nás.
Prostě!!! Ten PÁN, co to tam shora řídí, to zajistil tak, aby si panička počkala na MNE!! Jednoho dnes si totiž přečetla inzerát, že se nedaleko Olomouce narodili štěňátka, dlouhosrsté a trpasličí, holčička a chlapeček a že budou v březnu 2008 k odběru. Ihned na inzerát odpověděla, telefonovala a zamluvila si MNE!!
Než si pro mne přijela, přichystala byteček tak, aby se mi tam líbilo, ušila mi pelíšek, udělala boudičku, nakoupila papání a hračky a začala se moc a moc těšit!!!
