Šestý, sedmý týden
Šestý a sedmý týden – „Charliho gang likvidátorů“
Moje malé jezevčí stádečko se proměnilo v gang!! Řádí tak, že nemá cenu uklízet a už se nedá ani spát. Ráno v 7h už řvou tak, že by to slyšel i hluchý. Nejdříve jsem si myslela, že hlady, ale zkušenost mě přivedla k myšlence, že řvou, protože chcou pochovat a pomazlit. Maminka Charlie už s nimi pobývá jen na dobu nezbytně nutnou k nakojení a pak se utíká schovat do nejtemnějších míst, aby je nejen neviděla , ale hlavně neslyšela. Jejich bitky jsou přímo kruté až morbidní, snaží si navrájem urvat údy a zlostně při tom na sebe vrčí a štěkají. Milují naše nohy, stačí do jejich výběhu vkročit a v mžiku máte všech pět zakousnutých do prstů u nohou. Když si k nim sednete, bojují s vašim oděvem, prstama, vlasama. Specialista na šph je Blake - Max, ten se vám vyšplhá za krk, kouše a vylizuje vám uši nos, škube vlasy.
Štenátka jsou všechny báječná. Milujeje se všechny, ale!!! Fialka je ze všech nejkrásnější, černé komando je supr - vystačí si v hrátkách sami, ovšem Blake- Max, ten je náš nejmilovanější!!!!!!!!!!!! Ze všech prdíků vyžaduje nejvíc lidskou společnost, miluje kontakt s člověkem, kdykoli si ho vezmete do náročí či do klína, vyleze za krk a řádí, olizuje něžně kouše. Nelibuje si moc v krutých a bouřlivých bitvách, raději se mazlí. Ten nám bude scházet nejvíce!!!
Štenátka už sami jedí, černému komandu nedělají potíže už ani nenamočené granule, rychle pochopili kousání, Fialce a Blakovi je třeba granule namočit a k talíři je neustále přistrkávat, aby trochu jedli. Asi to budou štíhlouni! Ostatní se cpou, až grgají a jídlo jim jde ven i nosem. Neodejdou od talíře dokud není dokonale vylízanej, za jídlo by položili život. Dostávají vývar s rýží, dušenou zeleninu s masem, měkké sýry, tvaroh či termixy ředěné mlékem, s rozmočenými piškoty. Maminka Charlie jak vidí, že štenata vymetou talíř do posledního drobku, přichází o zbytky své duševní rovnováhy:):):):) Težko nese, že se s nimi mazlíme, staráme se o ně, žárlí!! A ted ještě dostanou ty malé štenice i její "dobrotky", to už je vrchol :):):):)
Pár slov o to,aké byla maminka CHarlie štenátko!
Musím říct, že přímo vzorné. Řekla bych, že čím je starší tím je problematičtější. Jako štenátko neměla chybu. Krom prvních dvou nocí, které proplakala, byla v noci sladké spící a mně nerušící miminko a to trvá dodnes. Večer chodíme ještě ven čurat kolem 22hodiny a ráno (cca mezi 9a10h) ji musím tahat z pelechu já. Je naučená na tento režim a vyhovuje nám oběma. Naše rána vypadají asi takto: Ráno vstanu, jdu si udělat hygienu, snídani a kafe, Charlie se mezitím přesune na moje místo do postele a pokračuje ve spánku. Já si se snídaní a kafem zalezu zpět k ní do pelechu a společně ještě rozjímáme, mazlíme se a užíváme. Pak vylezu, jdu se obléct (CHarlie stále v posteli pod peřinou, jen čumáček venku, aby kontrolovala situaci) a jakmile beru bundu z věšáku vystartuje, protáhne přední, zadní, oklepe se a vyrážíme.
Ale zpět ke štěnátku!!